Chráněná území v Mostech

Přírodní rezervace Motyčanka
Chráněné území vyhlášené roku 1990 na rozloze 0,22 ha. Jedná se o podmáčenou louku na mírně skloněných svazích v oblasti přechodu Moravskoslezských Beskyd do Jablunkovské brázdy. Nachází se v nadmořské výšce 579 - 583 m. Smyslem ochrany je zachování celého mokřadního ekosystému, který je životním prostředím řady vzácných, ohrožených, chráněných, ale i docela běžných druhů rostlin a živočichů.

Přírodní rezervace Vřesová stráň
Vyhlášena v roce 1990, kde se nachází na rozloze 7, 8 ha zachovalé mokřady s porosty zejména ostřic, vřesoviště, olšové porosty.

Přírodní rezervace Pod hájenkou Kyčera
Maloplošné chráněné území mimo CHKO Beskydy. Zarůstající rašeliniště, kde se nachází květnatý bukový porost.

Přírodní památka Filůvka v Mostech u Jablunkova
V nejvýchodnější části Chráněné krajinné oblasti Beskydy v katastru obce Mosty u Jablunkova na samotě Filůvka byla v 5. 8. 2016 Ministerstvem životního prostředí ČR vyhlášena Přírodní památka Filůvka. Rozkládá se téměř na 7 hektarech a tvoří ji louky a pastviny s mozaikou podmáčených a rašelinných ploch, dříve běžná součást zemědělské krajiny podhůří Beskyd.
Na začátku dlouhé cesty k vyhlášení přírodní památky byla žádost jednoho z majitelů pozemků o zalesnění. Na místo se vydal botanik Správy CHKO Beskydy Petr Chytil, kterého na první pohled upoutala pěkná krajinná kulisa a při bližším pohledu také masový výskyt některých chráněných rostlin. Našel se tady například silně ohrožený všivec lesní, masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo orchidej prstnatec májový.
Zalesnění nepřipadalo v úvahu, a proto s majitelem byla dohodnuta spolupráce a rovněž mu byl nabídnut příspěvek na hospodaření z Programu péče o krajinu (PPK). Spolumajitel, Ing. Ladislav Gavlas, se rozhodl starat se o pozemky vlastními silami a ochrana zdejší přírody se mu stala doslova koníčkem. A tak dnes nejen, že pečuje o louky, ale usiluje i o navrácení potoka do původního koryta narovnaného v rámci meliorací v šedesátých létech. Navíc s hrdostí a láskou ukáže tyto louky návštěvníkům, o které pro malebnost Filůvky není nouze. Jak se kvalita luk na Filůvce lepšila, postupně byly zaznamenávány další vzácné druhy, jako například chřástal obecný, mlok skvrnitý, svižník polní nebo ťuhýk obecný. Logicky se tak objevila i úvaha o vyhlášení Filůvky jako přírodní památky.